Blog

SPORTOVNÍ ZÁTĚŽOVÝ TEST - LAKTÁTOVÝ TEST

SPORTOVNÍ ZÁTĚŽOVÉ TESTY

Sportovní zátěžové testy slouží k posouzení aktuální tělesné kondice a výkonnosti. Dle jejich výsledků lze poté efektivně plánovat tréninkové zatížení. Na našem sportovním kempu provádíme zátěžové testy – zjištění laktátové křivky. 

 

Zde je několik důvodů proč:

Zátěžový test pomůže stanovit ideální intenzitu pohybu tak, abyste se při tréninku zbytečně netrápili, nepřetěžovali a zároveň postupně budovali svoji kondici. Po kontrolním testu budete vědět, zda můžete „přidat“ – tedy běhat rychleji a zároveň jaká intenzita je pro vás již škodlivá. Zátěžový test dokáže také určit „spalovací zóny“ u jedinců, jejichž cílem je zhubnout. Kondice se v průběhu roku mění. Zátěžový test pomůže určit na co se v dané části sezony v tréninku zaměřit. Vaše subjektivní pocity totiž často nemusí odpovídat objektivnímu stavu trénovanosti.

 

LAKTÁTOVÝ TEST

Smyslem tohoto vyšetření je stanovení aerobního (AP) a anaerobního prahu (ANP). Skládá se ze 4 až 8 intervalů, během kterých dochází ke zvyšování zátěže. Na konci každého z nich probíhá odběr kapilární krve z ušního lalůčku nebo z prstu. Následně se zaznamená hodnota krevního laktátu, tepové frekvence a aktuální zátěže. Výstupem testu je graf závislosti hladiny laktátu a tepové frekvence na zátěži, tzv. „laktátová křivka“. Z křivky lze vyčíst zmíněné prahy. Pozorováním jejího tvaru také aktuální stav trénovanosti jedince, jeho aerobní („vytrvalostní“) schopnosti, schopnost odbourávat laktát atd.

Test provádí společnost MEDESA, která je také výhradním distributorem ergometru Cyclus2 (www.cyclus2.com) pro ČR a SR, dále prodejcem laboratorních analyzátorů laktátů a glukózy společnosti EKF a v neposlední řadě běžkařského trenažeru ThoraxTrainer. Tedy vybavení nezbytného pro sportovní zátěžové testy.

 

Laktat

BĚŽECKÉ LYŽE TYPU "NO WAX"

BĚŽECKÉ LYŽE TYPU "NO WAX"

a) Technologie SKIN (v současné době nejrozšířenější)

V současné době nejrozšířenější technologií u nemazacích lyží úprava SKIN

Mohérový pás se u nemazacích lyží neboli „no wax“ lyží nachází pouze v oblasti, kde je u „klasických“ lyží mazací komora.  Princip pásů je jednoduchý, po směru je hladký, ale proti směru drhne (zkrátka jako když hladíte psa proti srsti).

madshus-nanosonic-carbon-classic-intelligrip-17-18-skis-t madshus_1920_skis_redline-20-intelligrip_02

Co to vlastně ten mohér je? Možná to někoho překvapí, ale mohér je textilní vlákno vyrobené ze srsti angorské kozy. Samotný mohér je tedy sice zcela přírodní materiál, ale často však bývá kombinován s nylonovými vlákny, které vynikají velmi dobrou mechanickou odolností. Mohérové vlákno totiž nemá zcela ideální vlastnosti z hlediska pevnosti v oděru, která je v porovnání s ovčí vlnou dokonce přibližně poloviční.

Ačkoliv jsou mohérové lyže hitem posledních pár let, tak jeho využití v běžeckém lyžování není rozhodně žádnou novinkou. Již v 70. letech např. firma ATOMIC vyráběla lyže s těmito pásy. Podobnou technologii zkoušela i firma ARTIS z Nového Města na Moravě u svých běžeckých lyží. Mohér se však v té době ještě příliš neosvědčil, jelikož často namrzal. Druhým zásadním problémem lyží ze 70. let byla jejich flexe. Tehdejší technologie neumožňovali vyrobit lyže s přesně požadovanou flexí, což je pro jejich správnou funkčnost nezbytné. Především z těchto důvodů se tedy na výrobu lyží s mohérem dočasně zapomnělo.

Technologie však pokročili, takže výrobcům se již podařilo odstranit tyto počáteční problémy. Velkou zásluhu na tom mělo zavedení různých tvrdostí pro jednotlivé délky lyží. Samotná tvrdost lyží je přitom jedním z klíčových parametrů při výběru lyží s mohérovými pásy.  

Každý výrobce udává rozsah hmotností lyžařů pro určitou délku lyže. Příliš měkké lyže sice budou dobře stoupat, ale moc nepojedou a navíc se rychleji bude opotřebovávat mohérový pás. Naopak lyže příliš tvrdé sice dobře pojedou, ale budou mít tendenci podkluzovat. Obecně se dá říct, že u lyží se správně zvolenou tvrdostí je daný jedinec schopen při zatížení jedné lyže (přenesení váhy na stojnou nohu) přimáčknout mohérový pás k podkladu. Vhodná metodou ke zvolení správné tvrdosti lyží je tzv. papírková metoda (založená na posouvání papíru pod lyží). Při výběru lyží s mohérovými pásy je rovněž velmi důležité zohlednit zdatnost samotného lyžaře, jelikož závodníkovi lze bez problému doporučit i lyže o řád tvrdší než by tabulkově měl mít.   

Druhý z výše uvedených problémů, tedy namrzání pásů, se rovněž podařilo výrobcům úspěšně vyřešit. Dnes už totiž existuje celá řada sprejů, které slouží k ošetření pásů právě proti namrzání. (obchodní název: ANTI-ICE od různých výrobců). Nicméně někteří výrobci už při výrobě ošetřují své mohérové pásy teflonem, což výrazně snižuje jejich nasákavost a následné namrzání. Po jízdě je vhodné setřít mohérový pás od zbytků špíny a vosků (které se nachytaly ve stopě) pomocí přípravku (obchodní název: SKIN CLEANER např. od Holmenkol nebo Swix). K přípravku je dodáván speciální stírací papír.

                    holmenkol-ski-tour-skin-spray                             swix skin cleaner

Skluznice na špičkách a patkách lyží (mimo stoupací pás) se upravuje standardně jako u lyží pro bruslení, tedy pouze parafíny na zvýšení skluznosti: zažehlením parafínu (glideru) pro příslušné teploty sněhu a jeho následným stažení ostrou škrabkou a vykartáčování skluznice.

Takto připravená skluznice vydrží stovky kilometrů (podle agresivity sněhu). Potřeba znovu impregnovat skluznice parafinem se jasně ukáže, pokud skluznice na špičkách a patkách zešedne.

Jednodušší způsob přípravy skluznice pro zvýšení skluznosti je použití tekutých přípravků, (obchodní název např. Holmenkol FLUOR Skiwax FLUID), které se na části skluznice (mimo stoupací pás) nanesou a nechají zaschnout (cca 5 minut). Pak se pouze rozleští přiloženou houbičkou a lyže je připravena. Jsou to univerzální tekuté vosky s obsahem fluoru, které se postarají o nejlepší skluzové vlastnosti zejména na vlhkém a mokrém sněhu.

Životnost skluzného filmu je sice menší, než klasická úprava „gliderováním“ za tepla – obvykle desítky kilometrů (podle typu sněhu), ale jednoduchost úpravy tento nedostatek plně vyváží.

 

 b) Technologie NANOGRIP

VYSVĚTLENÍ TECHNOLOGIE NANOGRIP ™

ea6908f89cf072bb45d681a07ecce28f

• Nanogrip™ je syntetický tekutý přípravek, který se nanáší po celé délce skluznice lyží.
• Nanogrip™ je skluzový a zároveň odrazový vosk a nanáší se na lyže již v továrně firmy Peltonen.
• Nanogrip™ je vhodný pro všechny rekreační lyžaře. Ve srovnání s lyžemi připravenými pomocí vosku jsou pouze skluzové vlastnosti lyží o trošku horší (při testování skluzu byl naměřen o 5-10 % kratší skluz). Ve srovnání se skluznicí Peltonen Zetagrip má Nanogrip™ mnohem širší rozsah použití. Díky tomu, že se dá použít od +10° do -20°C, je Nanogrip ™ skutečně univerzální odrazový systém. Garantujeme, že vlastnosti přípravku Nanogrip™ budou stejné nejméně po 2000 km, aniž by bylo potřeba tento přípravek znovu nanést. Nyní provádíme testy, abychom tuto záruku mohli rozšířit na 4000 km. Jednoduše řečeno, odraz a skluz lyží zajišťuje schopnost materiálu Nanogrip™ kontrolovat množství vody, která se dostane mezi lyže a sníh.

Lyže s přípravkem Nanogrip™ by měly být o něco měkčí, než byste si normálně zvolili. Odrazové vlastnosti lyží jsou optimální od samého počátku. Aby lyže získaly optimální skluzové vlastnosti, musíte na nich ujet přibližně 5 km. To samozřejmě platí jen pro první den, kdy na lyžích Nanogrip™ vyrazíte. Po těchto prvních kilometrech budou mít vaše lyže rovněž optimální skluzové vlastnosti. Barva materiálu Nanogrip™ je šedá, ale s postupem času začne skluznice lyží černat, nejprve na skluzových zónách lyží. Tento fakt nicméně nemá žádný vliv na odrazové ani skluzové vlastnosti lyží.

Zejména při teplotách mírně pod nulou hrozí namrzání sněhu na skluznici, proto opět doporučujeme dle zkušenosti aplikaci „ANTI-ICE“ sprejů různých výrobců na část skluznice s Nanogrip™ před každou jízdou.

Čas od času budete muset očistit skluznici od špíny, která se na ni ve stopě zachytí. K očištění skluznice můžete použít běžný odstraňovač vosků.

 

Mnoho spokojených kilometrů Vám přeje

 

ACSPORT.cz

 

JAK SE SPRÁVNĚ OBLÉCT NA BĚHÁNÍ

JAK SE SPRÁVNĚ OBLÉCT NA BĚHÁNÍ

_sal_run_2019_ad_greyhound_black_white_women_4

 

Volba správného oblečení vám v zimě i v létě pomůže zvládnout kilometry bez zbytečných problémů. Na léto je vhodné pořídit si velmi lehké oblečení z funkčních materiálů a také lehkou větrovku jako ochranu před větrem a deštěm, čepici, sluneční brýle a některý ze systémů pitného režimu. V zimním období je nejdůležitější chránit si hlavu (odchází nejvíce tepla), klouby, ruce, záda, krk a dýchací cesty. Vždy je lepší mít na sobě více vrstev tenkého funkčního oblečení než jednu tlustou vrstvu. A co si tedy na sebe obléct? Je to velmi individuální záležitost, ale jednoduchá rada je, obléct se tak, že když vyjdete ven, tak je vám spíš chladněji. Během se za chvilku zahřejete. Na intenzivní běh, například závody je vhodné se obléci méně než na tréninkový výběh. Okamžitě po doběhu je potřeba dostat tělo do tepla a převléknout se do suchého. I v zimním období nezapomínejte na dostatek tekutin. Hlavně ve vyšších nadmořských výškách a v mrazu hrozí dehydratace. Pijte i v případě, že necítíte pocit žízně!

JAKÉ BĚŽECKÉ BOTY VYBRAT?

JAKÉ BĚŽECKÉ BOTY VYBRAT?

20190903

Jak jistě víte, existují různé druhy bot, které mají své specifické užití. Základní dělení je na boty objemové, tempové a závodní. Setkáváme se také s botou minimalistickou a krosovou (trailovou). Typickou tréninkovou obuví jsou boty objemové. Jsou dobře tlumené, ale těžší, vhodné k nabíhání kilometrů. Závodní bota je lehká, méně tlumená. Je otázkou, zda je závodní bota vhodná pro hobby běžce na delších tratích. Bez dobře zvládnuté techniky běhu může tato bota způsobit nemalé potíže, proto se často volí boty tempové, které se dají považovat za kompromis mezi lehkostí závodní boty a tlumením boty objemové. Výběru bot rozhodně věnujte pozornost, dobrá bota vám ušetří mnoho problémů. S jejich výběrem a případnou koupí vám rádi poradíme v naší kamenné prodejně, ale i po telefonu.

 

4 položek celkem